Můj Erasmus

Maastricht

Andrea Bittnerová

Author's photo

Ahoj, jmenuji se Andrea, je mi 25 let a právě dokončuji magisterské studium Mezinárodních vztahů na Masarykově univerzitě. Kromě zpěvu a tance hrozně ráda cestuji, objevuji nové kultury, učím se cizí jazyky a poznávám nové lidi.

Co bylo impulsem k tomu, vydat se na Erasmus?

Již před nástupem na VŠ jsem věděla, že na zahraniční studijní pobyt někam budu chtít odcestovat - pobyt v zahraničí mě hrozně lákal, chtěla jsem si zkusit, jaké je to studovat v cizí zemi, aniž bych se tam musela hlásit na celé studium, které bych si ani finančně dovolit nemohla. Poté, co jsem se dostala na svou vysněnou školu, už tedy nešlo o to, jestli pojedu, ale kam a kdy.

Jak probíhal výběr konkrétní země?

Ačkoli jsem si chtěla zlepšit francouzštinu nebo španělštinu, necítila jsem se na to, abych do Francie nebo Španělska vyjela. Zvolila jsem si tedy tu jednodušší cestu, a to angličtinu. Zároveň jsem chtěla do země, která má vyšší životní úroveň než Česko a chtěla jsem na kvalitní univerzitu, kde se něco naučím. Po přečtení nabídky předmětů, studentském životě a možnostech cestování byl Maastricht jasnou volbou.

Jaký talisman cestoval s Vámi?

Nic takového jsem s sebou neměla.

Co Vám pobyt dal, nebo vzal?

Dal mi toho neskutečně moc, to se ani snad popsat nedá. Poznala jsem úžasné lidí z celého světa, se kterými jsem dodnes v kontaktu a sem tam se navštěvujeme. Musela jsem vyjít ze své komfortní zóny, a najednou se začít naučit vařit, umět se o sebe postarat v jiné zemi. Poznala jsem kvalitní styl výuky na jedné z nejlepších univerzit v Evropě, a zároveň se vyrovnat se stigmatem zaostalé východoevropanky v očích místních studentů. Měla jsem možnosti cestovat. Rozšířily se mi obzory, stal se ze mě lepší člověk. Co mi vzal? Dost financí, ale rozhodně to stálo za to. Rozhodně bych tento pobyt doporučila každému, naučíte se hrozně moc nejen o tomto světě, ale hlavně o sobě. Nebojte se, riskujte a vyjeďte, litovat toho nebudete.