vysoké školy

Girona

Ing. Marcel Gómez Ph.D.

Author's photo

Ing. Marcel Gómez, Ph.D. je velice úspěšný absolvent VŠCHT v Praze. Studoval na Fakultě technologie ochrany prostředí a v současné době působí na pozici manažera provozu ČOV a kanalizací ve společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. (SčVK). Zároveň také působí jako předseda odborné skupiny Energie a odpadní vody při Asociaci pro vodu ČR. Přečtěte si rozhovor ve kterém se například dozvíte proč chtěl jet na Erasmus a jak ho to obohatilo.

Jak jste se dostal na pozici manažera provozu ČOV SčVK?

V SčVK jsem začal pracovat v roce 2012, poté co mi uplynuly čtyři roky mého doktorského studia, a to konkrétně na pozici technologa odpadních vod v okresech Teplice a Most. Myslím si, že to byl ideální způsob, jak získat provozní praxi, poznat systém fungování takto velkého podniku z pozice provozovatele, a zároveň navázat spoustu osobních kontaktů napříč firemní strukturou. Vedle toho SčVK podporuje další odborné působení a vystupování na různých konferencích a seminářích, takže člověk neztratil ani kontakt s lidmi z akademické půdy. Po třech a půl roce ve firmě jsem byl vybrán ve výběrovém řízení na pozici manažera, kde působím dodnes.

Kolikrát jste v rámci studia vycestoval do zahraničí, kam a na jak dlouho?

Vycestoval jsem jednou, a to na půl roku, v rámci programu Erasmus do Španělska, i když bych měl spíš říkat do Katalánska, aby se na mě mí bývalí kolegové náhodou nezlobili. Zpětně je mi líto, že jsem stáží neabsolvoval více, ale osobní důvody mi to neumožňovaly. Osobně se domnívám, že zejména doktorské studium by mělo být hlavně o zahraničních stážích. Díky nim si nejen zlepšíte své jazykové znalosti, ale především získáte spoustu nových kontaktů, přátel a v neposlední řadě vám pomohou získat určitý nadhled, samostatnost a vybudovat sebedůvěru.

Jaká byla hlavní motivace vyrazit na Erasmus?

Místo mé zahraniční stáže jsem si vybíral podle dvou kritérií. Prvním bylo téma mé disertační práce, takže jsem hledal pracoviště, kde se již delší dobu zabývají membránovými čistírnami odpadních vod. Druhým doplňkovým kritériem byla španělština. Z tohoto důvodu jsem si vybral Gironu, což je město asi sto kilometrů od Barcelony směrem k francouzským hranicím. Na místě jsem rychle poznal, že se jedná o asi nejvíc katalánské město, které jsem si mohl vybrat, takže na ulici zněla častěji katalánština než španělština, ale výběru jsem určitě nelitoval.

Udržujete nějaké kontakty s lidmi, které jste potkal během studia v zahraničí?

S pár lidmi si občas píšeme přes Linkedin, radíme se v odborných záležitostech. Kdybych zůstal na akademické půdě a měl možnost cestovat na zahraniční pracoviště, určitě by ten kontakt zůstal intenzivnější, ale tím, že jsem šel trošku jiným směrem, do praxe, není tolik příležitostí tyto kontakty do výzkumného centra využívat. Ale stihl jsem seznámit mé známé z Girony s mým velmi dobrým kamarádem Lukášem Dvořákem, který nyní působí na TUL v Liberci, a vím, že tam nějaká bližší spolupráce proběhla, ve smyslu zahraničních stáží, oponentského posudku disertační práce apod.

Pomohl vám Erasmus zlepšit se v cizím jazyku?

Určitě ano. Zejména jsem se přestal bát mluvit s občasnými chybami. Znám spoustu lidí, kteří umí dobře anglicky, ale ostýchají se mluvit, protože by mohli udělat chybu v gramatice, či mají špatnou výslovnost. Venku zjistíte, že není tak důležité mluvit perfektně, ale především mluvit. Navíc o různých akcentech cizojazyčných mluvčích ani nemluvě. Vedle toho v rámci Erasmu jsem nejen vycestoval, ale jako školitel přijmul i zahraniční stážistku z Finska u nás na ústavu. A je zajímavá zkušenost, být i na druhé straně zahraniční stáže.

Co nejlepšího vám pobyt v zahraničí dal do života? Doporučil byste studentům, ať tyto možnosti využívají?

Byla by velká chyba nevyužít během studia možnost jet do zahraničí, minimálně z toho důvodu, že po ukončení studií a naleznutí zaměstnání, bude již velmi komplikované vycestovat na několik měsíců do zahraničí, navíc za takto snadných podmínek. Kdybych mohl jel bych okamžitě znovu.

Změnil byste nějaké věci během vašeho studijního života?

Vyjel bych na více delších zahraničních stáží. Půl rok spatřuji jako minimum, protože měsíc se rozkoukáváte, poznáváte lidi a seznamujete se s prostředím. Pokud vycestujete pouze na tři měsíce, myslím si, že nestihnete navázat blízké osobní vazby s kolegy v zahraničí. Když takto referuji o svých zkušenostech, dostal jsem chuť někam zase vycestovat.