vysoké školy

Thessaloniki

Ing. Lucie Oravová

Author's photo

Ing. Lucie Oravová odpověděla na několik otázek týkajících se jejího studijního pobytu v Thessaloniki v Řecku v roce 2011/2012.

Co Vás erasmus naučil?

Erasmus mě naučil nebát se mluvit. Když se potřebujete domluvit s lidmi z jiných zemí, nikdo neřeší gramatiku a případné chyby Vám každý rád promine. Důležité je ale nebát se a mluvit.

Jakou práci nyní vykonáváte?

V současnosti pracuji na pozici Environmentální specialista a Projektový specialista junior ve společnosti Pierburg s.r.o., což je mezinárodní firma vyrábějící součástky do automobilů - především pro snížení emisí výfukových plynů.

Jaké byli Vaše pocity, když jste poprvé dorazila na místo svého pobytu?

Musím říct, že to byla hlavně zmatenost a zoufalství. Nemohla jsem vůbec najít kolej, kde jsem měla bydlet a když sem se ptala na cestu, každý mě posílal úplně někam jinam. Nakonec jsem ale našla a hlavně díky lidem, které jsem poznala, rozhodnutí vyjet na Erasmus nelituji.

Našla jste tam přátelé, s kterými jste stále v kontaktu?

Ano. Měla jsem ohromné štěstí a musím říct, že jsem skutečně našla spoustu skvělých lidí, se kterými jsme cestovali a samozřejmě i chodili na párty. Díky sociálním sítím jsme stále v kontaktu.

Myslíte si, že Vám účast v programu Erasmus+ přinesla něco do života? Pomohla Vám ve zlepšení jazykových dovedností, osobním rozvoji apod.?

Jednoznačně ano. Anglicky jsem uměla myslím dobře, ale ta zkušenost, že opravdu musíte mluvit každý den je k nezaplacení. Hodně Vás to posune. Osobnostně mi to také prospělo. Jela jsem z naší školy sama, takže jsem se musela spolehnout sama na sebe.

Myslíte si, že Vám tato zkušenost přinesla výhody do pracovního života?

Myslím, že ano. Ve firmě, ve které nyní pracuji se hodně komunikuje v angličtině. Ať už s vedením firmy (které není české) a nebo s kolegy ze zahraničních závodů. I vtěšina dokumentů, se kterými pracujeme je v angličtině.

Jak se Vám žilo v cizí zemi? Máte nějakou vtipnou historku, kterou s námi chcete sdílet?

Život v Řecku je kapitolou samo o sobě. Řekové jsou jižanský národ. Nikam nespěchají a dodržují svoje siesty, dokonce mají dny v týdnu, kdy je všude zavřeno. Pro nás, co jsou zvyklí na hektický styl života, je to jiný svět. V Řecku jsem byla zrovna v době, kdy začala tzv. "řecká krize". Rodina a kamarádi mi psali s obavami, co se děje. Ve skutečnosti jsme žádnou velkou změnu nepozorovali. Jediné co bylo vidět na první pohled, byla stávka popelářů, a tak ulice plnily hromady odpadků....a tím hromady, myslím opravdu hromady (větší než já :D) Jinak vtipné je, když zoufale hledáte záchod a jediné co Vás čeká, je turecký záchod, kterých je tu pořád většina. V tu chvíli se už opravdu můžete jen zasmát. :)