Můj Erasmus

Santarem

Alena Sekeráková

Author's photo

Ahoj! Jsem absolventkou Andragogiky z Masarykovy univerzity a v posledních letech se snažím svůj život žít opravdu naplno a využívat veškerých příležitostí, které mám a kterých si nesmírně vážím. Před pár dny jsem se vrátila ze sedmiměsíční absolventské stáže v Portugalsku a momentálně přemýšlím nad účastí v Evropské dobrovolné službě.

Co bylo impulsem k tomu, vydat se na Erasmus?

Bude to znít jako klišé, ale Erasmu vděčím za mnoho věcí, zejména za to, že jsem se díky němu konečně rozhoupala pro to, co mě neskutečně baví a naplňuje - pro cestování a setkávání se s novými lidmi. Před zhruba třemi lety jsem začala jezdit na projekty výměny mládeže a tréninkové kurzy, které mi doslova změnily život a hlavně náhled na něj. V magisterském studiu jsem odjela se spolužačkou na studijní pětiměsíční pobyt v Maďarsku, což se ukázalo jako skvělé rozhodnutí, kterého jsem nikdy nelitovala. Všechny tyhle předchozí zkušenosti pro mě byly silným impulsem pro to, abych se přihlásila i na absolventskou stáž.

Jak probíhal výběr konkrétní země?

Portugalsko jako takové mě lákalo již delší dobu kvůli počasí, kultuře, gastronomii a také kvůli tomu, že má zhruba stejnou rozlohu jako Česká republika. Nejdříve se mi tam však nedařilo najít organizaci, v které bych svoji stáž mohla vykonávat a tak jsem se přihlásila do Itálie. V prvním kole jsem s přihláškou neuspěla. Shoda náhod tomu však chtěla tak, že jsem nakonec na prezidenta jedné z největších portugalských organizací H2O narazila v Praze na mezinárodním semináři právě pod programem Erasmus a později jsem ho kontaktovala, zda by nebylo možné absolvovat stáž u něj. V druhém kole jsem na stáž již byla přijata a mohla jsem tak více než půl roku strávit v malé portugalské vesničce Arrouquelas.

Jaký talisman cestoval s Vámi?

Vzala jsem si s sebou knihu od Robiny Sharmy "Kdo bude plakat, až tady nebudeš". Vzhledem k tomu, že jsem se celou dobu pohybovala v opravdu dynamickém prostředí, tak jsem chvilky čtení této knihy brala za opravdový relax a nalézala jsem díky ní neustále novou motivaci.

Co Vám pobyt dal, nebo vzal?

Pobyt mi toho dal strašně moc nejen po osobní, ale i po profesní stránce. Ať ve svém životě dělám cokoliv, tak jsou pro mě nejdůležitější lidé a je úplně jedno, v které zemi se zrovna nacházím. Za tuto dobu jsem měla možnost poznat a pracovat s více než stovkou lidí z celého světa, což je ta největší zkušenost, která mě naučila hlavně trpělivosti. Díky této stáži jsem si konečně vyzkoušela projekty výměny mládeže z pohledu organizátorky a ne pouze účastnice, kterou jsem doposud byla. Stala jsem se dokonce mentorkou dobrovolníků a měla jsem i čas pro realizaci svých vlastních nápadů a projektů, za což jsem opravdu vděčná. No a co mi pobyt vzal? Asi takový ten pocit nedočkavosti a uspěchanosti, protože v Portugalsku je na všechno času dost a i když to tak nejdřív nemusí vůbec vypadat, tak všechno nakonec nějak dopadne :).