Můj Erasmus

Manila

Pavlína Netopilová

Author's photo

Jmenuji se Pavlína Netopilová a studuji UTB ve Zlíně. Konkrétně pak obor Řízení environmentálních rizik v Uherském Hradišti. Ráda sportuji, ale nepohrdnu ani dobrým filmem. :) Ve svém volném čase se věnuji Národní házené.

Co bylo impulsem k tomu, vydat se na Erasmus?

Už od mala mě to táhlo k cestování a poznávání nového. Prvním impulsem a mým delším pobytem v cizině, byla měsíční stáž v Anglii, kterou jsem absolvovala na střední škole. Po ní už jsem měla jasno, že na vysoké škole chci jet na Erasmus.

Jak probíhal výběr konkrétní země?

Výběr nebyl pouze na mně. Protože jsem se sama vyjet bála (teď už ale vím, že nebylo čeho), přemlouvala jsem spolužáky a tak jsme nakonec vyjeli tři. Po tom, co nám bylo řečeno, že můžeme vyjet kamkoliv budeme chtít, začali jsme se dívat po exotičtějších zemích. Měli jsme trochu problém se spárováním předmětů na školách, protože náš obor není ještě tak populární, ale nakonec se povedlo. Našli jsme si školu na Filipínách, se kterou má UTB smlouvu. Univerzita s námi navíc začala okamžitě komunikovat. Po shlédnutí pár fotek jsme navíc měli jasno, že jsou Filipíny ty pravé.

Jaký talisman cestoval s Vámi?

Pokud vím, tak jsem žádný neměla.

Co Vám pobyt dal, nebo vzal?

Negativa mě žádné nenapadají. Poznala jsem novou kulturu. V Asii jsem nikdy před tím nebyla a už teď vím, že se tam budu muset rozhodně vrátit. Poznala jsem tam spoustu skvělých lidí a seznámila se s lidmi, se kterýma bych ani neřekla, že někdy budu vůbec mluvit. Mimo to jsem si dovezla plno vzpomínek, od těch které se na mně doslova podepsaly, jako popálená noha od motorky nebo tetování, které mi udělala 100letá dáma, za kterou kvůli tomu jezdí lidé z celých Filipín, až po takové zážitky, jako potápění se s velrybími žraloky nebo třeba jen každodenní dojíždění do školy místní dopravou. Freemover mi toho dal hodně a rozhodně stál za to!