Můj Erasmus

Granada

Aneta Psotová

Author's photo

Vystudovala jsem španělskou filologii, společenské vědy a komunikační studia na FF a PdF UP v Olomouci. V současné době pracuji v DZS, kde mám na starost projekty spolupráce Erasmus+ ve školním vzdělávání a také aktivitu eTwinning. K tomu také vyučuji španělštinu v jazykové škole a příležitostně překládám. Ráda cestuji a fotografuji.

Co bylo impulsem k tomu, vydat se na Erasmus?

Na první zahraniční cestu (do Katalánska) jsem se vydala ihned po maturitě, resp. po přijímacích zkouškách na vysokou školu. Můj první pobyt mě tak nadchl, že se mi ani nechtělo vracet zpět. Nakonec jsem se přece jen vrátila, nastoupila ke studiu a v podstatě již v prvním ročníku jsem se začala zajímat o možnosti absolvování studijní stáže v zahraničí. Po úspěšném výběrovém řízení na univerzitě jsem strávila letní semestr druhého ročníku bakalářského studia na Universidad de Granada. Ačkoli se pobyt v mnoha aspektech úplně nevyrovnal mým původním (velmi zkresleným) představám, rozšířil mi obzory nevídaným způsobem. Téměř ihned po absolvování poslední státní závěrečné zkoušky jsem ještě vycestovala na pracovní stáž pro absolventy do španělského Burgosu. Ačkoli jsem se stáže na začátku i jako "zkušená" cestovatelka trošku obávala, vše vyšlo na výbornou a opět se mi moc nechtělo vracet do Česka.

Jak probíhal výběr konkrétní země?

Již během studia na gymnáziu jsem se doslova zamilovala do španělštiny, ze které jsem nakonec i maturovala a rozhodla jsem se v jejím studiu dále pokračovat i na vysoké škole. Výběr země pro mě byl tedy zcela jasný a bezproblémový - žádná jiná země než Španělsko pro mne nepřipadala v úvahu.

Jaký talisman cestoval s Vámi?

Pokud si dobře pamatuji, tak žádný:-)

Co Vám pobyt dal, nebo vzal?

Oba pobyty pro mne byly velmi přínosné jak po odborné, tak po osobní stránce. Zdokonalila jsem se v cizím jazyce, získala jsem se větší sebedůvěru a rozhled, poznala jsem nespočet zajímavých lidí - s mnohými z nich jsem stále v kontaktu. Navštívila jsem spoustu známých i méně známých míst a zažila různé místní oslavy - nejen toto nyní velmi ráda předávám svým studentům španělštiny. Ověřila jsem si v praxi, že kulturní hodnoty nejsou absolutní, ale relativní. Díky oběma pobytům jsem mohla poznat život ve Španělsku nikoli jako turista, ale jako skoro "běžný" obyvatel. A co mi pobyt vzal? Pravděpodobně pouze zkreslené představy a iluze. Dále jsem se bohužel také nenaučila nestresovat se.